Novinky – Spojka z Křimova

logo

Na mnoha setkáních jsme řešili celkový koncept našeho projektu a jeho směřování do budoucna. Přináším článek o tom, kam bychom se chtěli posouvat a jaké jsme si stanovili cíle ohledně stavby modulů.

 

 

projekt

 

Celkový koncept vychází z uzlu Křimov, kde za výhybkou č. 17 trať odbočuje na Reitzenhain. Číselné označení trať nese stejné jako ta „vejprtská“, tj. 137. Vysokou vytíženost tohoto místa dokládá řada dobových materiálů. Více v článku  Provoz na trati.

stanice Křímov, ustti 2015

stanice Křimov, ustti 2015

Železniční Stanice Křimov na trati Chomutov – Vejprty byla velmi důležitým uzlem. Jaký význam měla pro železniční dopravu v horské oblasti okresu Chomutov, dodnes svědčí veliká – možno říci impozantní – staniční budova, výtopna a kdysi rozsáhlé kolejiště. Její důležitost byla podtržena i tím, že zde odbočovala další horská trať přes Horu Sv. Šebestiána do saského Reitzenhainu…

Více zajímavých informací si můžete přečíst na stránkách zeleznice.vanovi.net, kde pan Ing. Jan Kadlec popisuje nejen dobové fungování této stanice. Navazujeme kontakt se spolkem Vejprtská dráha/Weipertbahn – http://www.trat137.unas.cz/. Tento spolek budeme zcela jistě do budoucna propagovat.

Domníváme se, že snímky obsahují záběry z železniční stanice Křimov. Film Tátova škola, Karel Němec, 1963

Domníváme se, že snímky obsahují záběry z železniční stanice Křimov. Film Tátova škola, Karel Němec, 1963

Hora sv. Šebestiána je naším svatým místem. Touto stanicí začal náš klub žít a vše od ní vzniká. Realizujeme dle reálií epochy IIb – IIIb. Protože pozdější provoz z historického hlediska nemá smysl – ke konci epochy pár manipulačních vlaků s nakládkou dřeva a rašeliny. Když si představím vlečkový provoz – nádhera! Po trati projížděla inspekční dresina s úředníky trať se měla znovuobnovit (my už ji obnovujeme :D ). Psal se rok 1953. Rok poté utichl i vlečkový provoz. Naposledy vyjel vlak s filmaři roku 1963.

Stanice Hora sv. Šebestiána je  tedy jakýmsi počátkem pro realizaci nádraží Křimov. Jako logickou bychom viděli návaznost na Reitzenhain. Ten leží na česko-německých hranicích a mohl by být modulově vynikající spojkou mezi českou a německou stranou. Stanice Reitzenhain byla ve své době impozantní. O tom svědčí geometrický plán (viz níže) i dobové fotografie, které jsou k nalezení.

Stanice Reitzenhain v roce 19.. Snímek je spojen z fotek pana Jiřího Horáka (zeleznice.vanovi.net)

Geometrický plán stanice Reitzenhain. Snímek je počítačově upraven a spojen z fotek pana Jiřího Horáka (zeleznice.vanovi.net)

No, není to nádhera? Jakmile se nám podaří spojit tyto tři elementy, bude náš cíl naplněn. Protože můžeme simulovat provoz až 100 nákladních souprav denně s několika osobními vlaky a rychlíky (viz jízdní řád 1937). Můžeme též simulovat různé doby a vytvářet situace na trati, které se opravdu staly. To bude ovšem námětem jiného článku ;)

Čeká nás stavba traťových úseků. Pro zajímavost vyberu některé: Most přes cestu I/7 a hraniční potok, násep s obloukovým kamenným mostem, moduly se strážními domky, lesní plochy. Podklady pro modelování terénu vytváří krušnohorská příroda, kterou neustále mapujeme. Stále pátráme v historii.

Závěrem děkujeme všem lidem, kteří nám v našem pátrání pomáhají. Jedná se o opravdu široké spektrum lidí, odborníků v oboru a nás modelářů ;)

Příspěvek byl publikován v rubrice novinky a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář