Sebastiansberg – díl 4. – vegetace, krajina

image_vyrezTento díl se bude věnovat vegetaci a dobovými reáliemi kolem naší stanice HSŠ i dalších navazujících modulů. Následující řádky budou doplňovány o informace, ze kterých v budoucnu vytvoříme jednotný plán pro tvorbu modelové krajiny i pro další moduly v okolí HSŠ.

Chronologicky seřazená historická data mapující trať jsou uvedena v článku Sebastiansberg – díl 1. – Historie. O nákladním i osobním provozu a lokomotivách, které na tomto úseku jezdily, pojednává článek Sebastiansberg – díl 2. – Provoz na trati. Podrobně se o mostu přes Bezručovo údolí věnuje článek Stavba mostu přes Bezručovo údolí.  Vše co jsme vybádali v archivech i v terénu shrnuje článek Sebastiansberg – díl 3. – Archeologický výzkum. Podrobně o stanici se snažíme získaz i z 3D modelu. Viz Sebastiansberg – díl 5. – 3D model.

  • Původní spíše smíšené lesy, byly postupně vykáceny a nahrazovány smrkovými monokulturami – těžba dřeva byla kdysi velmi intenzivní. O tom svědčí fakt, že převážná část místních byla zaměstnána v lese. V blízkém (Bezručově) údolí byl až do 50. let 20. století důmyslný systém vodních mlýnů primárně využívaných pro mletí obilí a řezání dřeva z okolních lesů. Všechny čtyři mlýny sloužily kdysi jako pila dřeva. Detaily o mlýnech se můžete dočíst v případové studii Martina Tobische (Analýza oblastí ovlivněných lidskou činností v krušnohorském pohraničí – případová studie Hora Sv. Šebestiána ).
  • Les byl čistý a bylo o něj dobře staráno. Zdejší lidé se tím živili. Práce v lese přinášela obživu. V lese bylo spousty borůvek a hub. Lidé je sbírali a prodávali.“ Hovoří o stavu lesů v předválečném období p. Hedvika Hurníková.
  • Ve stanici Hora sv. Šebestiána probíhala nakládka dřeva a rašeliny z okolních lesů.
  • Mlýny po válce zanikly nejen i z důvodu politických, ale i nahrazení vodní síly elektřinou.
  • Železniční stanice dosloužila jako vlečka s nakládkou dřeva (Nákladiště Křimov) a dávala tak práci až do roku 1953. Tento rok byl dopraven do stanice širokopásový bagr sovětské výroby pro těžbu rašeliny v závodě „Rašelina“.
  • V květnu 1946 vyhořela část rašelinářských podniků města Hory sv. Šebestiána, čímž byly vyřazeny z provozu. V letních měsících byl provoz v rašelinárně obnoven a zvýšila se přeprava jak kusového zboží, tak i vozových zásilek.
  • Koncem 20. století byly lesy ničeny průmyslovými imisemi, kyselým deštěm, škůdci, námrazou i silnými vichřicemi. Dnes se zalesňuje břízami, modříny a stříbrnými smrky. Snášejí lépe zdejší klimatické podmínky.
  • název pohoří vznikl podle některých zdrojů od staročeského slova krušec znamenající rudný kámen.(zdroj: Wiki)

podklady pro normu modulové vegetace (mod137_vegetace) :

průběžně aktualizováno

– modelované vegetační období HSŠ : krušnohorská příroda
– stromy : bříza, smrk, u rašenilišť borovice, břízy
– fauna : zajíc, ježek, jezevec, jelen, ještěrka, mravenci
– nadmořská výška : 821.053m n. m. (HSŠ)
– trať se nachází v Novodomské hornatině dle geomorfologického členění

ostatní : 

– Závod Rašelina a.s. – závod Údlice, provoz : Hora sv. Šebestiána – link: http://www.raselina.cz/kontakty/vyrobni-zavody/
– Případová studie Martina Tobische – zde
– 3D model dostupný na – https://skfb.ly/DPN

Příspěvek byl publikován v rubrice Sebastiansberg a jeho autorem je Ladislav Kovář. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.