předsilvestrovský modelářský zápřah

Jak název článku napovídá, sešli jsme se několik dní před Novým rokem, abychom naplnili cíle, které jsme si do konce roku dali. Modelařili jsme ve vlnách vážné hudby i za rytmu reggae. Na modulovce137 jsme překročili hranici doby železné a lokálku na kolejišti H0 denně zaměřuje pan Šostek. Fardyho vagonka jela též na plný výkon. Spát se chodilo jen při naprostém modelářském vyčerpání.

Okamžitě po otevření naší modelárny jsme se začali věnovat zprovoznění internetu, bez něhož bychom se nemohli připojit na naší oblíbenou službu Spotify a propojení s vnějším světem. V minulosti jsme s ním měli problémy, ale nyní již známe příčinu. Spolehlivost přenosu byla zvýšena téměř na 95 procent.

Dumali jsme nad možností on-line živých přenosů z našich modelářských víkendů, ale shodli jsme se, že to bude ještě k diskuzi a na zvážení. Pokud bychom totiž zanechali i zvukový záznam, některé momenty (především ty kolem 23hod po několika pivech) by byly pro běžné publikum nevysílatelné, nebo naopak. Stal by se z nich oblíbený modelářský sitcom  🙂

Jak už článek napovídá, jednalo se o 3-denní modelářský zápřah. Zúčastnili se stálí členové pan Zdenda, Fardy, Sáb a Ladiz. Každý si zalezl do svého kouta a začal kutit, vydávat různé zvuky, prostě modelařit. Občas někdo něco řekl, jindy bylo krásné ticho, do uší se nám linuly melodie a tóny různých frekvencí. Do budoucna bychom se měli  více zaměřit na naše stravování a pitný režim. Jak říká Maxipes Fík: „nemusíš jich vypít dvacet, stačí osmnáct“.

No a co se za tento modelářský víkend stihlo? Úspěchem je každopádně přechod doby pokládky kolejí do doby elektrifikace. Dokončili jsme pokládku kolejí. Moduly již můžeme rozebrat a věnovat se elektrickému zapojení všech úseků, řešení přestavování výhybek apod. V další fázi nás čeká testování sjízdnosti kolejiště, vychytání případných defektů na výhybkách.

Vzhledem k tomuto pokroku je nutné intenzivně se věnovat stavbě „mostu Bezručáku“. Stále jsou ve hře dvě varianty tzv. rozebíratelného mostu vs. most na pevno. Obvodová stavebnice mostních pilířů je již ve fázi zpracování. Na mostním modulu je instalována přechodová kolej dle normovaného čela od kluků ze Zababova (TT-Provoz). To ovšem neplatí pro druhou část nádraží. Zde je potřeba na toto čelo  doinstalovat část koleje. Vše je vidět na následujícím schématickém obrázku.

Dále se zabýváme řešením realizace pokládky kolejí na obloukové moduly. Chtěli bychom si vytvořit pomůcku pro to, aby pokládka byla co nejsnazší a nejrychlejší. Jakási forma by nám pak sloužila do budoucna, protože obloukových traťových modulů plánujeme více než dost. Čeká nás dvanáct stavebnic obloukových modulů, práce se dřevem.

Vzhledem k tomu, že se blížíme do stavu, kdy vše půjde „podruhé lépe a rychleji“, stále nás čekají úkoly, které stojí před námi poprvé.
Máme dvě pracovní verze řídícího panelu. O jednu se stará MontyJack z Resslovky, který si vzal na starost i zapojení servo motorů k výhybkám. Již zmiňovaná stavba mostu, dokončení programu pro realizaci naměřených dat na modelovaném terénu okolo stanice, dokončení osvětlení staniční budovy, a další. Tento rok by měla započít stavba skladiště HSŠ, o níž se postará Martin Vykročil ze Stav-Model.

Realizace dílčích staveb či mírných pokroků na kolejišti H0 je zřejmá z fotografií, které najdete v tomto albu (viz modelářské víkendy 2017). Za zmínku stojí pokračující práce na tvorbě terénu (zahliňování, zatravňování, štěrkování), konstrukce kamenného viaduktu (sádra) a realizace terénu pod ním. Skála se dočkala toho správného barevného nádechu. Jako doplňky byla sestrojena dvě kola, která nyní nabádá nenechavého občana obce Zadní Povrlov, aby jedno uloupil. Pan Šostek vyměřuje na celé ploše kolejiště. Nadřízený na něj chrlí jednu zakázku za druhou. Tento geodet tráví v práci přesčasy a je každý den na jiném místě. A ještě do toho se zjistilo, že hřbitov je špatně zakreslen do geometrických plánů, tak musí opravovat chyby, které se napáchaly v minulosti. Pan Šostek se diví, proč na hřbitově není žádný hrob?

Ve stanici Muchovo (H0) se nyní práce na pokládce zastavili, protože nám schází po nesčetných inspekčních úpravách stále asi 3 výhybky. Čas na objednání chybějícího vybavení, modulů k elektrickému ovládání. Pan Zdenda přesto pracoval na celém rámu a celý ho již zastabilizoval. Inspekční úředník Mucha nedorazil.

Nakonec došlo i na pizzu ve stylu Walkera, Texas rangera.

Na každém modelářském setkání si po jeho ukončení, uklizení a uzamknutí vždy při odchodu říkám, jak je ten čas subjektivně vnímán, jak utečou tyto dny a noci jako lusknutí fardyho součástky, která mu spadne na zem. Zajímavý článek o plynutí času je zde. A nám už nezbývá nic jiného, než se těšit na první modelářský víkend v roce 2018.

Ať se dějí samé boží věci.