novinky – začátek modelářské sezóny 2018/19

Jaké jsme měli modelářské prázdniny na tomto vyprahlém kousku naší země? K velkým transformacím došlo. Mnohé bylo zapomenuto, ale vše intenzivní zůstalo. Plné prázdninové nasazení v dílně i cestování po jiných koutech planety a možnost vidět neviděné. Kromě toho Fardyho vagonka jela naplno celé léto. Ve velkém stylu jsme novou modelářskou seznónu zahájili přítomností na modulovém setkání Zababováků.

Čas vyhrazený pro regeneraci těla i duše během letních prázdnin byl rozproztřen mezi vše, co podporuje klid a pohodu. Odpočinout si, běhat po přírodě a pobývat mezi stromy (i bez foťáku ;), pobýt s přáteli, rodinou i užívat si času i sám pro sebe. Nepřemýšlet, tvořit věci a rozhodovat se spontánně. Velké plus za to, že můžeme využívat naší modelárnu v Povrlech. Velmi si této možnosti ceníme, protože nám umožňuje uskutečňovat naše cíle, které samozřejmě podporují duševní klid a pohodu :)

A že těch cílů je. Podívejme se ale nejdříve, co se dělo o prázdninách. Vytvořili jsme základní reliéf krajiny z styroduru. Dva přední moduly jsme obohatili perlitem a vyzkoušeli základní nátěr. Na modulech, kde jsou výhybky, necháme relief krajiny vyjímatelný z důvodu budoucího testování v provozu. Za zhlavím je oblouk s mostním modulem. Ten se doufejme zazelená na Nový rok 2019 :)

Více o tomto prázdninovém nasazení si můžete přečíst v předchozím článku.

To, že se někteří modeláři rozhodli odletět na celý měsíc mimo dosah dílny, nesl Fardy těžce. Musel si svoji vagonku přestěhovat domu, kde pilně pracoval na vagonech. Jiní modeláři létali rogalem, pracovali na svých projektech, užívali život tak, jak jim ho osud přinesl (nebo jak si jej zařídili). A tak je cestovat efektivní investicí do sebe. O cestách ale někdy u piva. Jeden obrázek a jedeme dál.

Po návratu do reality byl rozjezd nové modelářské sezóny famózní. Nejdříve jsme vše pořádně zapili a oslavili. Od té doby pracujeme na současných projektech, jejichž cílem je co nejdříve zprůjezdnit stanici Hory sv. Šebestiána. Vytváříme první sadu obloukových modulů tak, aby stanice byla průjezdná v obou směrech. Pak nic nebrání rozsáhlému testování i možnosti dalších prací na stanici. Doufejme, že MontyJack představí první verzi ovladacího panelu.

V posledních dnech zářijových jsme navštívili setkání v Rokytnici. Získali jsme tak osobní zkušenost, jak to na takových setkáních chodí a nabrali spousty nových zkušeností. Již se zvětšuje množina lidí, které si pamatujeme po jménu. Znamení znamenající „vsocializování se do komunity“. Když jsme neseděli v mašině, byl i čas na to občas něco vyfotit i natočit. Video Zababov Rokytnice 2018. Ono spát ve spacáku na karimatce v tělocvičně mezi všemi těmi moduly? Kdo to má, hehe :)

Fardyho dojmy : „Cítil jsem se tam velmi dobře po celou dobu pobytu. Absolvoval jsem tam spoustu zajímavých rozhovorů s lidmi, kteří staví železniční vozidla, nejen s nimi jezdí. Byla to mnohdy výměna cenných modelářských zkušeností a zajímavá byla ukázka jejich tvorby. Z ježdění mě nejvíce bavily manipulační vlaky a s nimi spojené drobné posuny při odvěšování či nabírání vozů v jednotlivých stanicích. To jsem si fakt vyhrál. Bylo to mnohem lepší než jízda s osobními vlaky z výchozí do cílové stanice. Příští rok přispějeme do provozu s echt vozy, které byly skutečně používané jako kurzáky k doplnění poštovních a služebních vozů. Zde jsem viděl vozy Ztr v barvách České nebo Československé pošty, což není to pravé ořechové. Jsem rád, že jsem si mohl také otestovat jeden den zkušební soupravu vybavenou háky a šroubovkami, byť se tedy nepodařilo na vozy dosadit poslední vzor šroubovek, a to kvůli nekompatibilitě otvorů na temeni háku s tloušťkou materiálu šroubovek, pravděpodobně vlivem tolerancí v tloušťce válcovaného ocelového plechu, ze kterého byly vyrobeny. Jídlo bylo dobré, atmosféra po celou dobu klidná, i když bylo nutné řešit nečekané potíže. jediné negativum, které jsem dopustil vlastní vinou, bylo to, že jsem měl vnoci tak blízko k podlaze. Příště si vezmu s sebou nafukovací matraci nebo skládací matraci. Pořádně usnout se mi podařilo až třetí noc. Všechna čest pořadatelům i ostatním přítomným členům klubu Zababov a jejich hostům.“

Blíží se doba, kdy i my vezmeme naše moduly na setkání klubu Zababováků. Pro začátek bude naše modulová stanice vlečkou. Zde bychom mohli testovat průjezdnost velkého množství souprav různých typů. Důkladnou analýzou tak identifikujeme případné nedostatky. Na tomto setkání tedy budeme modelovat dobu poválečnou. Píše se rok 1953 a stanice Hora sv. Šebestiána byla přejmenována na nákladiště Křímov. Probíhá zde nakládka dřeva. Více informací o nákladišti Křímov si můžete najít na stránce o historii. Budova dostane dobové krušnohorské zateplení a doufejme, že se nám podaří nafotit vlak filmařů z Tátovy školy :)

Víme, co chceme a víme, jak toho dosáhnout. Každý problém je zkušenost. Jsme zvědavi, jaké výzvy si pro nás vesmír připravil. Tak zase příště, u dalšího článku. Až zase bude o čem psát. Slunce v duši!

Příspěvek byl publikován v rubrice novinky a jeho autorem je Ladislav Kovář. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.