Most přes Bezručovo údolí – stavba

Součástí železniční stanice Hory sv. Šebestiána byl most, který byl jednou z nejkrásnějších staveb na trati z Křímova do Reitzenhainu. Přelomový typ mostní konstrukce prosadil stavební ředitel Wilhelm Renschler. Roku 1874 to byl jeden z prvních mostů tohoto druhu budovaných v monarchii. Přinášíme vám článek o tomto unikátním mostu i jeho vzkříšení v modelovém měřítku.


Historie mostu

Stavba mostu započala v samém počátku budování tratě do Reitzenhainu současně s pokládkou kolejí od Křímova. Existují plány mohutné dřevěné konstrukce lešení při budování mostních opěr a pilíře. Z doby provozu tratě byl most lákadlem pro dobové fotografy. Nádherná scenérie s mlýny, protékající Chomutovkou a vše zasazené do krušnohorské přírody. Hluk, či ladná ocelová kakofonie, se rozléhala severním cípem Bezručova údolí (kdysi Grundtal nebo též Assigtal).

Dobová fotografie z doby provozu, rok 1916. [zdroj neznámý]

Most v době útlumu nebyl po roce 1954 nijak využíván a po následující dlouhé roky ani nijak udržován. Hrozilo, že se zřítí. Dne 18. června 1986 bylo provedeno snesení nosné konstrukce mostu pracovníky Okresního stavebního podniku ze Svitav. V té době by bylo postupné rozebírání nákladné a proto se tehdejší vedení rozhodlo, že most bude odstřelen. Ten se po prvním odstřelu pouze otřásl a zůstal na svém místě. Svou sílu ukázal i při druhém pokusu. K zemi se zřítil až s třetí detonací.

Rychlost s jakou byl most rozebrán, odvezen (rozkraden) byla poplatná celkové situaci v minulosti. S kamennými opěrami si v té době nikdo hlavu moc nelámal, a tak můžeme být rádi, že se dodnes dochovalo alespoň to. Reportáž Československé televize můžete najít v archivu ČT24 , nebo v 16minutě na této adrese : archiv ČT. Stejný osud potkal i jednopólový příhradový most o pár set metrů dále. Střílelo se několikrát, dokud ocelová konstrukce nelehla k zemi.

pracovníci při odstřelu vedlejšího mostu 1994 [zdroj: zeleznice.vanovi.net]
více na http://zeleznice.vanovi.net/historie/druhymost/druhymost.html

Poslední most této konstrukce bylo možné vidět ještě donedávna v Holubově. Ocelová pole byla ale roku 2015 snesena a nahrazena modernější konstrukcí. Jak by vypadal most po renovaci, kdyby čistě hypoteticky naše trať fungovala ukazuje následující fotka.

Holubovský viadukt [usTTi, 2016]

Současný stav mostu

Z celé konstrukce se dodnes dochovaly jen dvě opěry. Základy středového pilíře jsou nerozeznatelné a v terénu prakticky nedohledatelné. Na místě jsou jen zarostlé kamenné bloky. Okolí opěr zarůstá a na opěrách samotných se podepisuje čas.

  • Leckdo si jistě všimne otvoru, který je na pravé opěře ve směru na jih. K čemu sloužil? Byl zřízen pro zvláštní zařízení – vojenskostrategické účely. V případě potřeby zneprůjezdnění tratě by se do otvoru umístila trhavina pro destrukci opěry a zřícení mostní konstrukce. Tyto otvory byly zřizovány převážně u velkých ocelových mostů a byly umístěny u jedné z opěr, případně u pilíře. Otvory byly různě přístupné a záleželo na typu mostní konstrukce.
  • Na opěře směrem k Reitzenhainu jsou vyryty iniciály stavitelů trati, mostu a rok vybudování mostu. Iniciály H S představují stavitele tratě Ferdinand Herglotz a Josef Schäfer v Praze. Iniciály R W patří stavebnímu řediteli Wilhelmu Renschleru, který příhradové konstrukce mostů prosadil. Rok 1874.

  • Na opěrách mostu se točily roku 1990 záběry pro film Freonový duch. Jedná se o poslední minuty filmu.
  • Zatížitelnost vlaku na mostě byla 106 C (15,5t).

Příprava k modelování mostu 

  • Důkladně jsme zmapovali plochu okolo opěr a pod mostem. K tomu jsme použili geodetické vybavení a zrealizovali výškopis a polohopis. Měření proběhlo v létě roku 2015. Grafické výstupy z našich měření nejen mostních opěr si můžete prohlédnout na této adrese  – https://www.zonerama.com/ustti/Album/1399036
  • K realizaci vymodelování ocelové nosné konstrukce bylo potřeba nastudovat nejen dobové obrazové materiály, ale i teorii mostního stavitelství. Vytvořili jsme tedy jakousi studii. K tomu nám posloužila skripta stavební fakulty VUT v Brně od Doc. Ing. Marcely Karmazínové, Csc. Základní zásady navrhování kovových mostů a Kovové mosty.
  • Zkoumali jsme fotografie Holubovského viaduktu, resp. jeho ocelová pole. Most byl snesen (ocelová pole) společností Firesta a zmodernizován roku 2015.
  • Článek o holubovském viaduktu – http://hosman.bigbloger.lidovky.cz/c/450209/Vymena-mostu.html
  • Více fotografií – http://www.apb-plzen.cz/seznam-galerii/galerie/581#p2
  • Přes naší energii vynaloženou hledáním v archivech, resp. Státním oblastním archivu v Praze, jsme se nedopátrali konstrukčního plánu, který by nám pomohl most vymodelovat. Získali jsme plán holubovského viaduktu. Tímto děkuji panu Ing. Václavu Suchému ze SŽDC za pomoc a hledání konstrukčního plánu.
  • Případová studie od M. Tobiashe

Realizace stavby 

Stavba modelu mostu započala 16. 8. 2016.

Před samotnou stavbou mostu bylo potřeba vytvořit si provizorní model. Jakousi přesnou formu, na které se začnou budovat „ocelová“ pole. Formu jsme vytvořili ze zbytků polystyrénu – opěry a pilíř. Připravili jsme se tím na první krok.

Prvním krokem byla tvorba „ocelových“ polí. Ty byly vytvořeny ručním nařezání vhodných plastových profilů (tzv. evergreenů) a následným slepením vteřinovým lepidlem. Jak už bylo psáno, konstrukci jsme vytvořili za pomocí plánu Holubovského viaduktu. Všechny příčníky a podélníky dokonale zpevnili celou konstrukci (ostatně tak, jak je to ve skutečnosti). Pole jsme pak nastříkali základovou barvou.

Následující krok byla tvorba mostních kamenných opěr a pilíře. Abychom se co nejvíce přiblížili skutečnosti, v terénu jsme vše řádně nafotili a naměřili rozměry kamenných bloků. Následoval 3D model.

Z těchto údajů jsme pak začali stavět bloky z dřevěných opracovaných profilů. Jako výplň (kamenivo) mezi velkými bloky jsme použili sádrové odlitky zdiva. Konstrukci opěr a pilířů jsme pevně přichytili k modulu.

Střední pilíř. Základem je kus dřeva vybroušeného do požadovaného tvaru.

Po odlití jsme zdivo přilepili a zbytky zatmelili sádrou. Do odlitých zatmelených částí jsme pak zbytky zdiva vyryli ručně.

Následovala tvorba 3D modelu mostovky, který jsme si poté nechali vyřezat na laseru.

Jednotlivé „vygravírované“ části mostovky tvoří pražce, motiv dřevěných prken (po nichž se chodilo) a otvory pro instalaci zábradlí.

Ocelová pole bylo potřeba přichytit – pevně! Použili jsme ty nejmenší šrouby a matičky a ještě je pojistili dvěma páry magnetů na každém poli. Drží opravu fest!

Dalším krokem byl základní nátěr zdiva pilíře a opěr.

Pro elektrické propojení bylo potřeba seshora vyvrtat dvě díry pro kabely a koleje seříznout pod úhlem šesti stupňů (a trochu je ohnout). Dilatační mezera tak plní funkci stejnou jako ve skutečnosti.

Následuje tvorba terénu dle naměřených dat, visuálních podkladů a průzkumu přímo v terénu.

Plocha kolem mostu byla řádně „properlena“. Směs Perlitu a Duvilaxu na kaši, nanášení dlátkem.

Ihned po nanesení základní barvy terénu jsme začali obě pole elektricky propojovat. Pole jme zastabilizovali.

Mostovku jsme již připevnili (přilepili) na obě mostní pole. Dřevěná prkna na mostovce jsme doplnili. Pod mostem jsme připravili podklad pro potok ze vzorku přímo v terénu.

V této fázi jsme most odzkoušeli. Po řádném lihové lázni kolejových prutů na mostovce. Vše jezdí jak má. Tím ale náš příběh nekončí 🙂 Sledujte nás dál.

fotodokumentace stavby pokračuje v této fotogalerii – https://www.zonerama.com/ustti/Album/1925871

Technická specifikace – obecné pojmy

Následující řádky slouží nám modelářům, abychom se naučili používat správnou terminologii a pochopili principy příhradových konstrukcí.

Přesná specifikace mostu:

– příhradový most s horní mostovkou
– přímopásový spojitý nosník s vyztuženou diagonální mřížovinou
– most o dvou otvorech se středním kamenným zděným pilířem

Schéma mostu a základní pojmy. [zdroj : usTTi.cz]

Mostovka je nosná konstrukce, která slouží pro uložení mostního svršku a přenáší zatížení z mostního svršku do hlavních nosníků. Hlavní nosníky jsou ocelové trámy, které přenášejí zatížení z mostovky přes ložiska do spodní stavby (opěr a pilířů).

most_popis_pricne_podelne_nosniky

Mostní svršek je část mostu, který slouží k zajištění průběhu mostního provozu a má splňovat podmínky bezpečného a spolehlivého provozu. Uložení kolejnic v železničním svršku se realizuje pomocí mostnic, které jsou obdobou pražců používaných u železničního svršku s kolejovým ložem. Mostnice jsou pak uloženy zpravidla na podélnících, v některých případech u mostů s horní mostovkou přímo na hlavních nosnících; pak jsou však zcela vynechány podélníky a příčníky klasické mostovky.

Opěry a pilíře jsou nosné prvky, které drží hlavní nosnou konstrukci na ložiscích. Ložiska jsou na opěrách pohyblivá (posuvná) a na středním pilíři pevná. Jejich umístění je závislé od typu konstrukce (statického působení – prostý nosník, spojitý nosník…)