novinky – Odkaz zmrzlého železničáře

Bouřlivý vývoj projektu Hory sv. Šebestiána dostává jasnější obrysy. Velkým tématem byl v uplynulé době tvar obou zhlaví (křímovského a reitzenhainského), resp. výběr typů výhybek. Podařilo se nám totiž navštívit pana J. Kadlece, který vypracoval publikaci o této zrušené trati. Vlastovi se podařilo získat detailnější snímky mapy, chcete-li geometrického plánu. Snímky jsme důkladně pročistili, narovnali a pospojovali. Detailní pohled nám umožnil nahlédnout blíže historii a nastala mezi námi bouřlivá debata. Co zajímavého jsme ze snímků zjistili?

Bylo zbořeno skladiště a kůlničky proti staniční budově. Cesta, která vedla k nádraží z opačné strany byla zasypána. Vše se stalo během nebo těsně po druhé světové válce. Vedle staničního domku 279 byl pravděpodobně přejezd pro provoz na druhou stranu. To jsou ovšem jen naše hypotézy, zatím. Z vyprávění pana Kadlece víme, že po roce 1950 tam nebyly kůlničky, sklad ani cesta.

plán stanice (stav z roku 1929)

plán stanice (stav z roku 1929)

U strážních domků byly dvě výhybkářské budky. Odtud se ovládaly výhybky spojené pomocí drátovodů. Strážní domky byly vnitřně půlené. V každém žily dvě rodiny. Nájemníky byli drážní zaměstnanci.

Elektrický proud ke staniční budově přiváděly dřevěné stožáry. Komunikace mezi strážními domky a okolními stanicemi zajišťovalo telefonické spojení. Telegrafní sloupy kopírovaly trasu kolejí.

Před staniční budovou bylo malé nástupiště, pravděpodobně určené pro motorové jednotky. Pod plochou nádraží vedl propustek pro odtékající vodu.

Z tabulky i projektu jasně vyplývá, že na reitzenhainském zhlaví byly dvě obloukové výhybky levé. Dokazuje to i skryté „elko“ za jedním z čísel v tabulce výhybek.

reitzenhainske_zhlavi

reitzenhainské zhlaví

Z projektu se dá vyčíst, že v roce 1929 leží na křímovském zhlaví dvojitá výhybka (první levá) s jednoduchou levou, která vedla na čelo nákladní rampy. Všimněte si prosím toho, že za výměníkem výhybky číslo 1 se nachází „umazaný“ symbol výměníku výhybky trojcestné.

krimovske_zhlavi

křímovské zhlaví

Trojcestná výhybka měla železné pražce. Z výkresu je též patrné, že tvar se během následujících let měnil několikrát. Naposledy v roce 1953, kdy měl být obnoven provoz. Když si uvědomíme sílu provozu (mimochodem nákladní provoz byl v naší epoše mnohem hustší než na trati vejprtské), tak je to zcela téměř jisté. Nahrazování výhybek dokládá i tabulka výhybek z projektu.

Tabulka výhybek. Poslední úprava je z roku 1953.

tabulka výhybek. Poslední úprava z roku 1953, kdy svitla naděje na znovuzprovoznění.

Ovšem v tomto případě jsem nabyl dojmu, že tuto tabulku vyplňoval již zesnulý mrtvý železničář, který byl nalezen na statku Josefa Steffana! Porovnání se stavem výhybek z dobových fotografií před zrušením trati ve mě vyvolal podezření, že byl zcela pod obraz!

dobové fotografie

dobové fotografie

Na tomto tvaru zhlaví i v použití výhybek jsme se shodli zcela jistě všichni. Chceme mít unikátní, reálně podané nádraží s trojcestnou výhybkou a dvěmi obloukovými dle dobových reálií. Jaké další výzvy nám tento projekt přinese? Nechme se překvapit 😉