Už od roku 1995 jsme se snažili dát výuce automatizace přitažlivější tvář pomocí řízení na modelové železnici. Samotné prvky na železnici si úplně říkají o to být automatizovány. Typický příklad je řízení železničního přejezdu. Úloha sama se dá následně kombinovat s dalšími podmínkami provozu a tím zvyšovat náročnost logického řešení. Podívejte se s námi do historie modelářského kroužku Resslova, kterou vede náš kolega MontyJack.
No zkuste si sami představit řízení železničního přejezdu:
- Vlak jezdí jen jedním směrem – na to nám stačí dva snímače, jeden v dostatečné vzdálenosti před přejezdem a druhý buď v samotném přejezdu, a nebo v dostatečné vzdálenosti od přejezdu.
- Vlak jezdí oběma směry. Tedy tady snímače mohou být také jen dva, ale jen v dostatečné vzdálenosti od vlastního přejezdu na obě strany.
- Vlak jezdí oběma směry, ale může zastavit kdekoli uprostřed mezi oběma snímači a vrátit se do původního příjezdového směru. Tak tady už musí být na obou stranách dvojice snímačů, které umožňují identifikovat směr jízdy vlakové soupravy.
- Dvojkolejný přejezd. A jeho kombinace přejíždění dle bodů za 1., za 2. a za 3. To je už úloha, se kterou má práci už i kandidát na bakaláře . Samozřejmě, pokud je řízení realizováno pomocí programovatelného automatu, tak je řešení technicky méně náročnější, než řízení navržené jen pomocí logických členů nebo pomocí relé. Tyhle všechny zadání využíváme už řady let.
Pro výuku jsme dosavadně používali různé virtuálními modely. Jako příklad takového virtuálního modelu si vezměte tento železniční dvoukolejný přejezd v programu EasyVeep. Pro praktickou výuku postupně měli studenti k dispozici dvě modelové železnice analogového typu. Bohužel byly umístěny přímo ve třídách a vždy došlo k postupné devastaci modelů krajiny a kolejí.
Do hry vstoupila Evropská Unie
Střední školy v Ústeckém kraji dostaly pobídku na předložení nápadů, jak zpopularizovat výuku technických předmětů na své půdě. Nabídnout realizaci modelové železnice na Resslovce se nám zdálo naprosto logické a komisemi ústeckého kraje byl ten to nápad podpořen a schválen. Díky tomu jsme získali finanční prostředky na vznik nové unikátní odborné Mechatronické učebny. A tak vznikla učebna „MECHATRONIKA II.“ s modelovou železnicí a s praktickými výukovými sety hydrauliky.
Historie výstavby modelové železnice
Jako první se vytvořil grafický návrh rozložení kolejového svršku. Tenkrát nám připadl z důvodu praktické výuky vhodný uzavřený oválný tvar jako kontinuální návaznost na realizované úlohy ve stávající učebně „Mechatronika I.“. V následujících krocích realizace, nám už oválný tvar nepřipadá tak praktický, jak se z počátku zdálo. Je to z důvodu nepraktické fyzické přístupnosti k jednotlivým částem realizovaného modelu.
Díky kritickému pohledu kolegů modelářů u ústeckého klubu usTTi se holý oválný model rozrostl o další návrhy. Skryté nádraží, úzkokolejku a smysluplnější urovnání kolejí z hlediska funkčnosti opravdové železnice.
Významný projektant modelářských staveb pan Milan Ferdián nám na zakázku navrhl modelové řešení vrchní vrstvy levého a zadního kolejiště.
Další obrazové materiály najdete v naší fotogalerii – https://www.zonerama.com/ustti/Album/1471569