Sebastiansberg – díl 6. – zaniklé mlýny

Další část studie se zabývá zaniklými mlýny v soudním okrese Hora Sv. Šebestiána od druhé poloviny 19. století. Podrobně zmapujeme zdejší pily, olejny, mlýny a kombinované provozy, které se podílely na vzniku dřevozpracujícího průmyslu. Na těchto objektech si podrobně popíšeme stavební odlišnosti a funkce jednotlivých mlýnů.

Chronologicky seřazená historická data mapující trať jsou uvedena v článku Sebastiansberg – díl 1. – Historie. O nákladním i osobním provozu a lokomotivách, které na tomto úseku jezdily, pojednává článek Sebastiansberg – díl 2. – Provoz na trati. Podrobně se o mostu přes Bezručovo údolí věnuje článek Stavba mostu přes Bezručovo údolí.  Vše co jsme vybádali v archivech i v terénu shrnuje článek Sebastiansberg – díl 3. – Archeologický výzkum. O přírodě a době pojednává článek Sebastiansberg – díl 4. – Krajina a zajímavosti. Podrobně o stanici se snažíme získaz i z 3D modelu. Viz Sebastiansberg – díl 5. – 3D model.

Tento článek vychází ze studie Jiřího Chmelenského - Zaniklé mlýny v soudním okrese Hora Sv. Šebestiána zkoumané pomocí běžně dostupných historických map. S jeho svolením je článek napsán převážně na základě této práce. Další zdroje jsou uvedeny v závěrečné části článku. Některé pasáže jsou citované nebo upravené. Tímto panu Chmelenskému děkujeme za poskytnutí této vzácné práce!
  • V rámci procesu industrializace od druhé poloviny 19. století existovalo sedm vesnických výrobních objektů poháněných vodním kolem v bývalém okrese Hora Sv. Šebestiána (viz mapa níže) + objekt v Jílmové a Pohraniční.
  • Požár z roku 1854 byl příčinou obnov a přestaveb mlýnů na Chomutovce, které tak zahladily stopy starších staveb.
  • Po druhé světové válce nastal útlum a obyvatelé neměli zájem o mlýnské provozy v okolí města. Zánik těchto objektů podrobně mapuje práce J. Chmelenského.
  • Pozice objektů mlýnů v okrese Hora Sv. Šebestiána se nacházely v Bezručově údolí v okolí potoku Chomutovky (Grose Assigbach), která zásobovala vodou pětici zdejších vodou poháněných děl.

Městský mlýn (Stadt Mühle), Olejna (Oehl Mühle), Kermerův mlýn (Kermermühle), Gaberův mlýn (Gaber – Schneid – Mühle) a Malý městský mlýn (Kleine Stadt Mühle – Hanlmühle). Zdroj : Povinné císařské otisky stabilního katastru (1:2880), rok 1842

Městský mlýn – čp. 177 (199) – Stadt Mühle – moučný mlýn. Na indikační skice stabilního katastru pořízeného k roku 1842 zobrazen jako jednokřídlá, jednopatrová budova se dvěma přístavky. Vodní dílo mlýna se skládá z akumulační nádrže 500 m západně od mlýna a náhonu. Od vodního kola voda odcházela krátkým kanálem zpět do Chomutovky. V pozdějších letech je mlýn zachycen jako jednotraktová budova se symbolem pily.

Městský mlýn – Stadt Mühle – zachycen na pohledu od severu k jihu (příjezd ze silnice od Reitzenhainu) v období před první světovou válkou. Mlýn je budova v popředí, opatřena střechou s valbičkou na průčelní straně. V pravém přístavku se ukrývá vodní kolo. Severní trakt budovy sloužil pravděpodobně k hospodářským účelům a byla k němu přistavena drobná kůlna (suché WC?). Patrný je vikýř ve střeše obytného traktu, který sloužil jako vyskladňovací otvor. Zdroj fotografie : Okresní muzeum v Chomutově

Olejna – čp. 189 (200) – Oehl Mühle – olejna. Na indikační skice stabilního katastru pořízeného k roku 1842 zobrazen jako jedna budova s přístavkem a vodním kolem na severní straně. Přístavek s vodním kolem je umístěn u zadní části stavby. V pozdějších letech je budova zachycena jako dvě budovy za sebou označující objekt opět symbolem pily.

Olejna – Oehl Mühle – Na fotografii zachycen pokračující náhon od Městského mlýna a rozsáhlá akumulační nádrž s vybudovanou hrází. Zdroj fotografie : vodnimlyny.cz, Lubomír Klemsa – archiv

Olejna – Oehl Mühle – Na fotografii zachycen pokračující náhon od Městského mlýna a rozsáhlá akumulační nádrž s vybudovanou hrází. Objekt mlýnu a pila. Zdroj fotografie : autor neznámý.

Kermerův mlýn – čp. 178 (202) – Kermermühle – moučný mlýn a pila. Třetí mlýn, který stál po proudu pod Horou Sv. Šebestiána. Indikační skica z roku 1842 jej zachytila jako zděnou obdélnou budovu orientovanou oběma průčelími k severojižní ose. Na jižní straně je zakreslen přístavek obsahující vodní kolo. Jižně od objektu je zachycena dřevěná stavba také obsahující vodní kolo. Přístupovou cestu zajišťoval dřevěný mostek a napojovala se na tehdy okresní slnici vedoucí Bezručovím údolím. Z plánů je zřetelný dlouhý náhon a akumulační nádrž pojmenovaná Hoferův rybník (Höfer Teich). Vysoká hráz oddělovala nádrž od Chomutovky.

Kermerův mlýn – Kermermühle – na fotografii zachycen pohled na mlýn a na objekt pily, kde je pozorovatelné vodní kolo. Zdroj : vodnimlyny.cz

Kermerův mlýn – Kermermühle – dobová pohlednice zachycuje pohled na mlýn s přístavbou a na objekt pily. Okresní silnice vedoucí Bezručovým údolím s telegrafními sloupy. Zdroj : vodnimlyny.cz

Gaberův mlýn – čp. 172 (203) – Gaber (Schneid) Mühle – pila. Volným překladem „řezárna“, byl jednoznačně pilou. Stála jako čtvrtá od Hory Sv. Šebestiána, kousek od železničního mostu. Indikační skica z roku 1842 zachycuje pilu jako obdélnou, zděnou stavbu orientovanou štítovými stěnami s přístavkem s vodním kolem. Dlouhý vedený náhon pokračoval od mlýna Kermermühle. Připsáno bylo jméno provozovatele pily Edelmanna Philipa. Plánová dokumentace se dochovala ve spisech pocházející z Hory Sv. Šebestiána. K dispozici je i plán pily z roku 1880, kdy Joseph Edelmann žádá o povolení znovu výstavbypily po požáru. První patro je zachyceno jako hrázděné, kdy nad převodovým soustrojím pily je zakreslena hala řezárny a nad rostlým terénem je situována dílny vybavená komínem.

Gaberův mlýn – Gaber (Schneid) Mühle. Dobová fotografie zachycuje most je vlevo od pilíře zachycena pila včetně zděného spodního patra. Je patrné dřevěné patro stavby. Je patrný dřevěný přístavek – pravděpodobně sklad dřeva. Vlevo od silnice je zachycen blíže neoznačený dům – pravděpodobně dům obytný. Zdroj : Zaniklá železniční trať Křimov – Reitzenhain, J. Kadlec.

Malý městský mlýn – čp. 189 (204) – Kleine Stadt Mühle (Hanlmühle) – moučný mlýn. Hanlův mlýn stál jako poslední po proudu potoka Chomutovka (Assigbach), který se stáčel pod Horou Sv. Šebestiána. na skice z roku 1842 je mlýn zakreslen jako obdélníková stavba a vodní kolo jako součást východní podélné stěny objektu. Součástí areálu mlýna byl dřevěný hospodářský objekt, akumulační nádrž s náhonem k mlýnu.

Malý městský mlýn – Kleine Stadt Mühle (Hanlmühle). Fotografie zachycuje mlýn jako patrovou stavbu se zděným přízemím, chlévní dispozice, hrázděným patrem a plechovou sedlovou střechou s jednoduše bedněným štítem. Přibližně odpovídá vzhledu mlýna z plánu z roku 1887. Zdroj : SOkA Chomutov, Kadaň, fond: Sbírka časopisů, Heimatkunde Komotau, Band II. 1934, s. 124.

Malý městský mlýn – Kleine Stadt Mühle (Hanlmühle). Okénková pohlednice zachycující objekt mlýnu z roku 1899. Zdroj : vodnimlyny.cz, Radomír Roup – archiv

usTTi.cz - Kermerův mlýn - 3D model
usTTi.cz - stavba Gaberova mlýnu
usTTi.cz - fotogalerie - 2022 - po stopách zaniklých mlýnů
vodnimlyny.cz - databáze a informace o vodních mlýnech
případová studie M. Tobische o vodních mlýnech v Bezručově údolí.
Příspěvek byl publikován v rubrice historie a jeho autorem je Ladislav Kovář. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.