Začátek liturgického roku v Hoře Sv. Šebestiána přivítal obyvatele krásnou zimní atmosférou. Nebe poseté hvězdami, země sněhem a vzduchem se line vánoční nálada okořeněná skořicí s hřebíčkem ze svařeného vína. U zažehnutých kotlů se začali scházet poutníci z míst blízkých i vzdálených, na zádech batohy s turistickým kompletem.
Na dva tucty dobrovolníků a nadšenců z organizace stezkyzlasky.cz v sobotu 30. listopadu uzavírali letošní sezónu obnovou přeložky části turistické trasy vedoucí v oblasti rašenilišť na naší známe trati 137. U paní starostky Ing. L. Štelcichové na obecním úřadě proběhla přednáška v režii našeho klubu ustti.cz. Dobrovolníkům jsme tak přiblížili bohatou historii této trati, města Hory Sv. Šebestiána a krásného krušnohorského prostředí, do kterého byla bývalá železná cesta zasazena.
Na mapě je vyznačena první část realizované přeložky turistické trasy E3 – stezka českem vedoucí po tělese bývalé trati 137.
Po probuzení několik nadšenců vyrazilo na procházku ještě před východem Slunce. Duch místa přivolal jasnou modrou oblohu a sněhovými vločkami posetou krajinu. Bylo opravdu krásně. Na místo činu jsme šli pěšky v 9hod po červené trase E3. Kousek pod bývalým mostem „bezručákem“, kde vtéká malá Chomutovka do té „velké“, do kopce před pomníkem Franze Patzelta k torzu železničního mostu křižující cestu. Zde naše práce začínají.
Ihned po příchodu na místo činu nás Honza Kerner zapřáhnul všechny. Ti, kteří zapřaženi nebyli, tak se zapřáhli sami 🙂 V železničním slengu tvoří úsek dva oblouky v náspu, které křižují dva propustky a jeden kamenný most – železniční nadjezd nad cestou. Po tomto úseku se dají najít kamenné hektometrovníky, patky telegrafních sloupů a našli jsme i několik zbytků izolátorů. Úsek byl silně zanešen náletovými dřevinami a spadlými stromy, které bylo potřeba rozřezat motorovými nástroji. Pražce v těchto místech jsou po celé délce trati. U jednoho z propustků jsem objevil velký a cenný artefakt. Je to část kolejového prutu, která se použila jako příčka u jednoho z propustků. Domnívám se, že tato kolejnice je z doby stavby této trati, tj. z roku 1874. Při bližším prohledání jsem ale nenašel výrobní číslo ani výrobce.
Celou trasu jsme pročistili přibližně po čtyřech hodinách intenzivního řezání, štípání, kácení, lámání a uklízení. Čištění úseku končí u bývalého nechráněného železničního přejezdu lesní cesty. Tedy kousek před mohutným kamenným železničním viaduktem.
fotografie z akce - https://eu.zonerama.com/ustti/Album/12531389
Dobrovolnická činnost končí pasováním na traťové dělníky. Příjemně vyčerpané a nabité krušnohorským hlubokým lesem, duše zahřáté slunečními paprsky pomalu procházeli z cíle trasou pravidelně vyskládanými dřevěnými pražci. Bylo to krásné, bylo to živé. A vracíme se zpátky do Hory Sv. Šebestiána. V myšlenkách ve vagonech 3. třídy, vystoupíme na nádraží a jdeme tam magickou nádražní alejí. Odměnou jsou zážitky a vzpomínky, které nám zůstanou do konce života ❤️ Tomu se totiž říká skutečná láska!
pozn. Celá trasa by v budoucnu měla vést po celém tělese trati z německého Reitzenhainu do českého Křimova. Tato akce je první vlaštovkou k její realizaci. Více informací o tomto projektu najdete ve článku Z bývalé krušnohorské trati se v budoucnu stane stezka.