Další část studie se zaměřuje na zaniklé mlýnské provozy v soudním okrese Hora Svatého Šebestiána od druhé poloviny 19. století. Pozornost bude věnována podrobnému mapování zdejších pil, olejen, mlýnů a kombinovaných výrobních zařízení, která významně přispěla k rozvoji místního dřevozpracujícího průmyslu. U jednotlivých objektů budou popsány jejich stavební charakteristiky, technologické uspořádání a specifické funkce, které odrážely způsob jejich využití a význam v rámci regionálního hospodářství.

Tento článek vychází ze studie Jiřího Chmelenského - Zaniklé mlýny v soudním okrese Hora Sv. Šebestiána zkoumané pomocí běžně dostupných historických map. S jeho svolením je článek napsán převážně na základě této práce. Další zdroje jsou uvedeny v závěrečné části článku. Některé pasáže jsou citované nebo upravené. Tímto panu Chmelenskému děkujeme za poskytnutí této vzácné práce!

V rámci procesu industrializace od druhé poloviny 19. století se v oblasti bývalého soudního okresu Hora Sv. Šebestiána nacházelo sedm vesnických výrobních objektů poháněných vodní energií (viz mapa níže), k nimž lze přičíst také objekty v Jilmové a Pohraniční. Jednalo se především o mlýny a další provozy využívající sílu vodních toků, které tvořily významnou součást místní hospodářské infrastruktury.

Požár v roce 1854 se stal zásadním mezníkem ve stavebním vývoji zdejších mlýnů na Chomutovce. Následné obnovy a přestavby po této události výrazně změnily podobu objektů a ve většině případů odstranily nebo překryly stopy starších stavebních fází.

Po druhé světové válce došlo k postupnému útlumu těchto provozů. V důsledku odsunu původního obyvatelstva, změny hospodářských poměrů a ztráty místní vazby na tradiční řemesla zanikl zájem o udržování mlýnů v okolí města. Postupný zánik jednotlivých objektů a jejich pozůstatků podrobně dokumentuje práce J. Chmelenského.

Lokalizace vodních provozů v bývalém okrese Hora Sv. Šebestiána byla úzce spjata především s údolím Chomutovky (Grose Assigbach) v prostoru dnešního Bezručova údolí. Tento vodní tok poskytoval dostatek energie pro několik zdejších výrobních zařízení – celkem zásoboval vodou pětici vodních děl soustředěných v údolí. Tyto objekty představovaly významný prvek předindustriální i raně industriální krajiny Krušných hor.

Městský mlýn (Stadt Mühle), Olejna (Oehl Mühle), Kermerův mlýn (Kermermühle), Gaberův mlýn (Gaber – Schneid – Mühle) a Malý městský mlýn (Kleine Stadt Mühle – Hanlmühle). Zdroj : Povinné císařské otisky stabilního katastru (1:2880), rok 1842

Městský mlýn – čp. 177 (199) – Stadt Mühle – moučný mlýn. Na indikační skice stabilního katastru pořízeného k roku 1842 zobrazen jako jednokřídlá, jednopatrová budova se dvěma přístavky. Vodní dílo mlýna se skládá z akumulační nádrže 500 m západně od mlýna a náhonu. Od vodního kola voda odcházela krátkým kanálem zpět do Chomutovky. V pozdějších letech je mlýn zachycen jako jednotraktová budova se symbolem pily.

Městský mlýn – Stadt Mühle – zachycen na pohledu od severu k jihu (příjezd ze silnice od Reitzenhainu) v období před první světovou válkou. Mlýn je budova v popředí, opatřena střechou s valbičkou na průčelní straně. V pravém přístavku se ukrývá vodní kolo. Severní trakt budovy sloužil pravděpodobně k hospodářským účelům a byla k němu přistavena drobná kůlna (suché WC). Patrný je vikýř ve střeše obytného traktu, který sloužil jako vyskladňovací otvor. Zdroj fotografie : Okresní muzeum v Chomutově

Olejna – čp. 189 (200) – Oehl Mühle – olejna. Na indikační skice stabilního katastru pořízeného k roku 1842 zobrazen jako jedna budova s přístavkem a vodním kolem na severní straně. Přístavek s vodním kolem je umístěn u zadní části stavby. V pozdějších letech je budova zachycena jako dvě budovy za sebou označující objekt opět symbolem pily.

Olejna – Oehl Mühle – Na fotografii zachycen pokračující náhon od Městského mlýna a rozsáhlá akumulační nádrž s vybudovanou hrází. Zdroj fotografie : vodnimlyny.cz, Lubomír Klemsa – archiv

Olejna – Oehl Mühle – Na fotografii zachycen pokračující náhon od Městského mlýna a rozsáhlá akumulační nádrž s vybudovanou hrází. Objekt mlýnu a pila. Zdroj fotografie : autor neznámý.

Kermerův mlýn – čp. 178 (202) – Kermermühle – moučný mlýn a pila. Třetí mlýn, který stál po proudu pod Horou Sv. Šebestiána. Indikační skica z roku 1842 jej zachytila jako zděnou obdélnou budovu orientovanou oběma průčelími k severojižní ose. Na jižní straně je zakreslen přístavek obsahující vodní kolo. Jižně od objektu je zachycena dřevěná stavba také obsahující vodní kolo. Přístupovou cestu zajišťoval dřevěný mostek a napojovala se na tehdy okresní slnici vedoucí Bezručovím údolím. Z plánů je zřetelný dlouhý náhon a akumulační nádrž pojmenovaná Hoferův rybník (Höfer Teich). Vysoká hráz oddělovala nádrž od Chomutovky.

Kermerův mlýn – Kermermühle – na fotografii zachycen pohled na mlýn a na objekt pily, kde je pozorovatelné vodní kolo. Zdroj : vodnimlyny.cz

Kermerův mlýn – Kermermühle – dobová pohlednice zachycuje pohled na mlýn s přístavbou a na objekt pily. Okresní silnice vedoucí Bezručovým údolím s telegrafními sloupy. Zdroj : vodnimlyny.cz

Gaberův mlýn – čp. 172 (203) – Gaber (Schneid) Mühle – pila. Volným překladem „řezárna“, byl jednoznačně pilou. Stála jako čtvrtá od Hory Sv. Šebestiána, kousek od železničního mostu. Indikační skica z roku 1842 zachycuje pilu jako obdélnou, zděnou stavbu orientovanou štítovými stěnami s přístavkem s vodním kolem. Dlouhý vedený náhon pokračoval od mlýna Kermermühle. Připsáno bylo jméno provozovatele pily Edelmanna Philipa. Plánová dokumentace se dochovala ve spisech pocházející z Hory Sv. Šebestiána. K dispozici je i plán pily z roku 1880, kdy Joseph Edelmann žádá o povolení znovu výstavbypily po požáru. První patro je zachyceno jako hrázděné, kdy nad převodovým soustrojím pily je zakreslena hala řezárny a nad rostlým terénem je situována dílny vybavená komínem.

Gaberův mlýn – Gaber (Schneid) Mühle. Dobová fotografie zachycuje most je vlevo od pilíře zachycena pila včetně zděného spodního patra. Je patrné dřevěné patro stavby. Je patrný dřevěný přístavek – pravděpodobně sklad dřeva. Vlevo od silnice je zachycen blíže neoznačený dům – pravděpodobně dům obytný. Zdroj : Zaniklá železniční trať Křimov – Reitzenhain, J. Kadlec.

Malý městský mlýn – čp. 189 (204) – Kleine Stadt Mühle (Hanlmühle) – moučný mlýn. Hanlův mlýn stál jako poslední po proudu potoka Chomutovka (Assigbach), který se stáčel pod Horou Sv. Šebestiána. na skice z roku 1842 je mlýn zakreslen jako obdélníková stavba a vodní kolo jako součást východní podélné stěny objektu. Součástí areálu mlýna byl dřevěný hospodářský objekt, akumulační nádrž s náhonem k mlýnu.

Malý městský mlýn – Kleine Stadt Mühle (Hanlmühle). Fotografie zachycuje mlýn jako patrovou stavbu se zděným přízemím, chlévní dispozice, hrázděným patrem a plechovou sedlovou střechou s jednoduše bedněným štítem. Přibližně odpovídá vzhledu mlýna z plánu z roku 1887. Zdroj : SOkA Chomutov, Kadaň, fond: Sbírka časopisů, Heimatkunde Komotau, Band II. 1934, s. 124.

Malý městský mlýn – Kleine Stadt Mühle (Hanlmühle). Okénková pohlednice zachycující objekt mlýnu z roku 1899. Zdroj : vodnimlyny.cz, Radomír Roup – archiv

usTTi.cz - Kermerův mlýn - 3D model
usTTi.cz - stavba Gaberova mlýnu
usTTi.cz - fotogalerie - 2022 - po stopách zaniklých mlýnů
vodnimlyny.cz - databáze a informace o vodních mlýnech
případová studie M. Tobische o vodních mlýnech v Bezručově údolí.