fotografování modelů

Náš přehled odzkoušených tipů a triků pro fotografování železničních modelů a modelových scenérií. Chcete-li udělat kvalitně vypadající snímek soupravy na vašich báječných modulech, zkuste se inspirovat těmito nezprostředkovanými zkušenostmi.

Ihned v úvodu musím poznamenat, že se nepovažuji za žádného profesionála. K některým věcem přistupuji z laického pohledu a jsou situace, kdy sáhnu po manuálu k mému foťáku i po informacích z internetu. Budu moc rád, když přispějete k tomuto článku vaší radou či tipem, aby pomohla šotoušům v modelářské komunitě při focení. Pište nám přes náš FB.

Mám zkušenost „jen“ se dvěma fotoaparáty. Prvním je optický přístroj Nikon D90 s objektivem s ohniskovou vzdáleností 18-200mm a druhým je mobilní přístroj iPhone12mini. Ono asi primárně nejde o to, jak kvalitní přístroj máme. Pokud ovšem chcete zaujmout a vytvořit hodnotnější snímky (např. do kalendáře, na pohlednici, na plakát), pak je potřeba trochu lepší zařízení s optickým zoomem a povinně se stativem. Mít chuť si hrát s nastavením scenérie, světlem a proniknout do postprodukce.

Není možné udělat expozičně kvalitní fotografii bez stativu. Stejně jako kvalitní fotoaparát je základem pro kvalitní snímky vlastnit bytelný stativ. Důvody jsou zřejmé. Bez stativu byste nedocílili ostrosti při větším zoomu a nikdy nevytvoříte boží fotku. Budeme často zoomovat.

Pomocí stativu je možné nastavovat úhel pohledu. Třeba si jej postavit z pohledu třetí „modelové“ osoby stojící pod náspem vedle kolejí, od železničního přejezdu apod. Pokud to tedy modul či terén modulu umožňuje. Prostě snažit zkoušet fotit od země modulu. Když fotíte reálnou soupravu nebo projíždějící vlak, také nad ním nelétáte. Pokud tedy nemáte drona nebo nestojíte někde na kopci.

S úhlem pohledu se pojí jedna důležitá věc a tou je pozadí scenérie. K tomu, abyste se přiblížili krásnému snímku je potřeba mít velkoformátové plátno s panoramatem nebo třeba větší obraz s namalovanou krajinou. Tu si nechte vytisknout velkoformátově. Pokud fotíte např rozpracované vagony, můžete použít bílou či barevnou plachtu (zkoušel jsem černou, modrou i zelenou) nebo stěnu v místnosti. Jako pozadí se dá využít i výhled z vašeho okna. Roztáhněte žaluzie, modul s foceným objektem nastavte do požadované výšky a čekejte na to správné počasí. Kouzlo vytváří zamlžená podzimní rána, čistoskvoucí modrá obloha nebo drama vytvořené mraky. Pro účely focení jsme si vytvořili stojan na fototapety.

Ukázka fotografie stanice Hora Sv. Šebestiána z kalendáře na rok 2023. 
Tři spojené moduly s pozadím krušnohorské přírody.

Pro focení větších modelových scenérií (rozuměj alespoň dva až tři spojené moduly) je třeba zbavit se v obýváku veškerého nepotřebného nábytku 🙂 nebo mít k dispozici větší místnost (garáž, dílnu). Je potřeba mít kolem modulů prostor, abyste mohli manipulovat se stativem, našli ten správný úhel a tu správnou vzdálenost k zachycení možná co největší plochy modulů a instalaci pozadí scenérie (viz výše). Je-li potřeba fotit větší celek např. celou stanici, potřebujeme hodně velký prostor. Čím více modulů pohromadě, tím více možností pohledů. Platí, že nejideálnější podmínky pro focení dlouhých úseků panují na provozních setkáních v tělocvičnách. Není zde ovšem možné instalovat pozadí.

S prostorem se pojí světlo. Upřednostňuji denní světlo, které vytváří ty nejlepší podmínky pro focení. Pokud to není možné, je třeba si pomoci externím zdrojem světla (používám neutrální bílou 3500 – 6000K). Pro přímé osvětlení scény nesmí být světla bodová. Vytvářely by se ostré stíny. Osvětlení modulů jsem řešil pomocí dvou softboxů – lampy zakryté obdélníkovým průsvitným materiálem, které vám světlo změkčují. Např. když mám ze strany denní světlo z okna, z opačné strany či jiného vhodného úhlu si pomohu softboxem. Někdy jsem též používal silná bodová světla a nechal jej odrážet od rovné světlé plochy např. od stěny nebo plátna. Nemýchejte teploty barev používaných světel. Hraní si se světlem je disciplína sama o sobě, a proto je potřeba experimentovat.

Pro ostrou fotografii (zaostřenou vzadu / uprostřed / vepředu) je třeba na fotoaparátu nastavit co největší clonové číslo (f) a ohlídat si světelné podmínky nastavením blesku. Na optických fotoaparátech se většinou jedná o režim A. Další důvod, proč je nutné mít fotoaparát při focení na stativu. Uvědomte si, že fotíte modelovou krajinu. Nešetřete na záznamu kvality fotografie a nastavte si co největší rozlišení.

Pro výsledné zaostření popředí a pozadí fotografie používám softwarovou vychytávku, ke kterému mi napomáhá program CombineZP. Princip je jednoduchý. Scénu zaostříte do různých vzdáleností – popředí, doprostřed a na pozadí. Program vygeneruje výsledný snímek tak, že všechny fotky spojí dohromady. Vznikne vám naprosto úžasný snímek s maximální hloubkou ostrosti. Já takto spojuji až sedm stejných fotek zaostřených na různá místa. I z tohoto důvodu je potřeba stativ. Program je free a je možné si jej vyhledat na internetu.

Jednoduchý princip focení do programu CombineZP. Tečky jsou místa, kam zaostřit.

Pomocí programu CombineZP můžete vytvořit fotku s maximální hloubkou i pomocí mobilního telefonu. Stačí prstem poklepávat na místa, na která má čočka na mobilu ostřit. Nechat jej v pevné pozici a stejnou scénu zaostřovat a snímat. Tímto způsobem se dají tvořit např. velmi detailní fotografie lokomotiv či vagonů. Pro účely scenérie mají mobilní zařízení svá omezení. Nelze jimi zoomovat bez ztráty kvality, nevytvoří takovou hloubku jako stará dobrá optika.

U této testovací fotografie je použita jako pozadí zelená barva stěny v místnosti. Fotoaparát je na stativu, fotím s největším clonovým číslem se zapnutým bleskem. Fotím čtyřikrát. Nejdříve zaostřuji dopředu na koleje, na začátek a konec soupravy a dozadu na koleje. Výsledný snímek prošel programem CombineZP a minimální úpravy v Zoneru (světla a stíny, kontrast). 

Posledním krokem k úpravě fotografie je její postprodukce v nějakém grafickém programu. Již řadu let používám produkt českých programátorů Zoner Photo Studio. Obrovské možnosti nastavení, úpravy, vylepšení pomocí různých filtrů dokáže udělat zázraky. Nejčetnějším nástrojem, který používám já, je ořez a úprava expozice. Tento program toho nabízí mnohem více a je jen na vás, jak vaše výsledné snažení bude vypadat. Podzimní krajina? Černobílá fotografie? Kromě toho můžete opravovat chyby při focení retušovacími nástroji nebo třeba dokreslit kouř z komína, naklonovat krajinu nebo chybějící stromky.

Ovšem nepřehánět to, zde je nutná citlivost, kvalitní monitor i zkušené oko. Platí, že nejlepší zpětnou vazbou vašich fotografií, a pro vás fotografa, je kritika ostatních. K tomu, abyste udělali pěknou fotku, je třeba mít kromě výše uvedeného i chuť učit se ze svých chyb. Čas, nadšení i nezprostředkované zkušenosti. A radost z toho, co děláte 🙂

Pokud chcete vytvářet opravdu hezké fotky vašich modelů, pořiďte si fotoaparát s optickým zoomem a pořádnej stativ. Přemýšlejte nad scénou, nastavte pravidla hry podle sebe tak, jak to cítíte. My fotíme naše modely rádi, a proto se snažíme o maximální věrnost toho co děláme, ale dokážeme si i hrát. Ročně vydáváme kalendář nebo fotky umisťujeme do naší galerie nebo momentky na sociální sítě. Přejeme vám ostré, citlivé a vnímavé oko 🙂

Skvěle! Ještě bych přidal, že pro začátek lze pořídit techniku z druhé ruky nebo si ji prostě od někoho půjčit. Investice tak bude buď výrazně nižší nebo nulová, modelář si tak bude moci vyzkoušet zda mu focení bude vůbec „chutnat“. Mě osobně osvojení si základů fotografovaní velice motivovalo v mé modelářské činnosti. Mnitka