Na základě zjištění dobových dokumentů z roku 1948 byla přibližně 3 kilometry od stanice Hora Sv. Šebestiána zřízena na širé trati rampa k nakládce vytěženého dříví. Netrvalo dlouho, na místo jsme se vydali a provedli první archeologický průzkum. Tam, kde se na oplenové vozy nakládaly kulatiny z lesa kolem bažin a rašenilišt, se dodnes nachází zachovalý hektometrovník s čitelným nápisem 33.3 km.
Lokalizovat místo dle hodnoty na hektometrovníku bylo celkem jednoduché. Lze se na něj dostat po stezce z Hory Sv. Šebestiána a je blízko u Balzerova rybníka. Průzkum proběhl v únoru roku 2024, stejně jako jiné archeologické průzkumy z důvodu snadného pohybu v terénu. Patník s nápisem 33.3 byl důkazem toho, že místo na nás čeká. Je to totiž jeden z mála hektometrovníků, které se na celé trati dochovaly v celku a s čitelným číslem. To je prostě znamení.
Naše domněnka, že rampa byla kamenná a byla od trati vzdálena o další kusou kolej s výhybkou se rozplynula po prvních krocích po terénu traťového tělesa. Z obou stran bývalé trati je totiž zářez s rozlehlými plochami. Velké množství patníků nasvědčuje tomu, že kolem trati byla z obou stran přístupová cesta. Jedna z nich tam je dodnes. Nakládka tedy probíhala na širé trati.
Po důkladném průzkumu terénu jsme vytvořili virtuální plošný model, jak si myslíme, že prostor kolem trati vypadal (k vizualizaci jsme použili engine německých tvůrců Urban Games). Až skutečný výškopisný a polohopisný model odkryje naše geodetické měření v dalších etapách archeologického průzkumu tohoto místa.
Vytěžené a opracované dřevo bylo sváženo kolem trati (z obou stran). Zde bylo nakládáno na oplenové vozy dvojice vlečkových vlaků (dle dobového záznamu D1 a D2) a dopravováno přes Horu Sv. Šebestiána k dalšímu exportu. To jak probíhala nakládka kulatin na oplenové vozy lze vypozorovat z dobových fotografií. Vzhledem k nulovému provozu na trati do Reitzenhainu sloužila trať jako vlečka a umožňovala tento provoz.
Záhada nakládiště na km 33.3 je tedy vyřešena. Tehdejší správa železnic přejmenovala roku 1948 stanici Hora Sv. Šebestiána na „nákladiště Křimov“ (viz Sebastiansberg – díl 1. – Historie). A zde se začala psát historie této „vlečky do lesa“. Tímto zřízením se odvoz dříví uspíší, protože odpadá namáhavý dovoz dřeva do nádraží v Hoře Sv. Šebestiána nebo Křimova. Domníváme se, že blízkost Novodomského rašeniliště a polských bažin umožňovala i nakládku a export další suroviny – rašeliny.
- fotogalerie dostupných materiálů k projektu - I. etapa průzkumu proběhla 10. února 2024
Výroba traťového modulu s tímto nákladištěm obohatí provoz nejen na provozních setkáních, ale umožňuje pestřejší obsluhu stanice. Pokud totiž bude do layoutu zařazena jako stanice koncová, může z druhé strany nakládka fungovat jako vlečka. Pak má smysl stanici provozovat jako nákladiště Křimov. Ceduli už máme hotovou několik let 🙂
