Na základě zjištění dobových dokumentů z roku 1948 byla přibližně 3 kilometry od stanice Hora Sv. Šebestiána zřízena na širé trati manipulační rampa pro nakládku vytěženého dřeva. Krátce poté jsme se na místo vydali a provedli první průzkum v terénu. V prostoru, kde se na oplenové vozy nakládaly kulatiny z okolních lesů, zejména z oblastí bažin a rašelinišť, se dodnes dochoval hektometrovník s čitelným údajem 33,3 km.
Lokalizace místa podle údaje na hektometrovníku byla poměrně snadná. Přístup je možný po stezce z Hory Sv. Šebestiána, v blízkosti Balzerova rybníka. Průzkum proběhl v únoru 2024, obdobně jako další terénní výzkumy v tomto období, kdy jsou podmínky pro pohyb v terénu příznivější. Hektometrovník s označením 33,3 potvrdil správnost určení lokality. Jde o jeden z mála dochovaných kusů na celé trati, který zůstal kompletní a s čitelným označením.
Naše původní domněnka, že rampa byla kamenná a od hlavní trati oddělena kusou kolejí s výhybkou, se při prvním průzkumu terénu nepotvrdila. Těleso bývalé trati je totiž z obou stran lemováno výrazným zářezem a rozsáhlými plochami. Výskyt četných patníků naznačuje, že podél trati vedly po obou stranách přístupové cesty, z nichž jedna je v terénu patrná dodnes. Z toho vyplývá, že nakládka probíhala přímo na širé trati.
Na základě detailního průzkumu terénu jsme sestavili virtuální plošný model, který zachycuje naši představu o podobě prostoru v okolí trati. K vizualizaci byl využit engine německého studia Urban Games. Skutečnou podobu reliéfu a polohopisu však odhalí až geodetická měření v navazujících etapách archeologického výzkumu této lokality.
Vytěžené a opracované dřevo bylo shromažďováno podél trati z obou stran, kde následně docházelo k jeho nakládce na oplenové vozy dvou vlečkových vlaků (dle dobových záznamů D1 a D2). Odtud bylo dřevo přepravováno přes Horu Sv. Šebestiána k dalšímu exportu. Průběh nakládky kulatiny na oplenové vozy je doložen na dobových fotografiích (pro představu). Vzhledem k tomu, že na úseku do Reitzenhainu nebyl v té době provoz, fungovala trať fakticky jako vlečka umožňující tento manipulační provoz.
Záhada nakládiště v km 33,3 je tímto objasněna. V roce 1948 byla tehdejší správou železnic stanice Hora Sv. Šebestiána přejmenována na „nákladiště Křimov“, čímž se začala psát historie této „lesní vlečky“. Toto řešení výrazně zefektivnilo odvoz dřeva, neboť odpadla nutnost jeho složitého svážení na nádraží v Hoře Sv. Šebestiána či v Křimově. Lze se rovněž domnívat, že blízkost Novodomského rašeliniště a přilehlých bažinatých oblastí umožňovala také nakládku a export další suroviny – rašeliny.
- fotogalerie dostupných materiálů k projektu - I. etapa průzkumu proběhla 10. února 2024
Výroba traťového modulu s tímto nákladištěm rozšíří provoz nejen při provozních setkáních, ale zároveň umožní variabilnější obsluhu stanice. Pokud bude layout zařazen jako koncová stanice, může být nakládka z opačné strany využívána jako vlečka. V takovém případě dává provozní označení „nákladiště Křimov“ plný smysl. Cedule je ostatně hotová již několik let.
