Již delší dobu jsem přemýšlel nad tím, čím spojovat krátké vozy z 2. epochy. Když použiji kinematiku PEHO či SDV a spřáhla TILLIG, tak celý tento mechanismus se stane hlavní dominantou vozu. Pak se s tím jde na modulové setkání a ono se to rozpojuje a rozpojuje. Na počátku úvah byl tedy nějaký druh pevné spojky.
Pár vzorků jsem zakoupil, u Malé železnice jsem si nechal udělat speciální krátké šachty na pružinku a uvažoval jsem v tom smyslu, že ucelené soupravy budou spojeny pevnou spojkou tvaru šroubovky zasunuté do šachet obou sousedních vozů a pokud budu vozy chtít provozovat sólově nebo je střídat v soupravách, pevná spojka se vyndá a do šachty se zasune nové spřáhlo TILLIG s uchycením na pružinku. Naštěstí jsem takto upravil jen dva vozy. Přece jen pevná spojka je pevná spojka. Komplikace jsou při rozpojování. Soupravu je nutné obrátit vzhůru nohama, pardon – vzhůru koly, a pak opatrně rozpojovat. Rovněž mě v mezičase zaujal způsob, jaký alternativně nabízejí Modely mašinek. Už-už jsem si chtěl nemálo desítek jejich spojek objednat. V průběhu tohoto přemítání jsme ale navázali spolupráci s kolegou, který si říká HOforTT, a nastínil jsem mu pracovní variantu: Dva háky a mezi nimi vyndávací-nasouvací spojka, která se bude pinzetou vyndávat a nasouvat při rozpojování a spojování, a bude se hlídat, aby nebyla ztracena a zapomenuta po jakémkoliv odložení. Což je takové už skorořešení. Nejmenovaný klasik českého absurdního dramatu a české absurdní politiky zároveň by řekl, že to už je jakési cosi, aspirující na jakousi funkčnost. Následovalo období nemodelaření, protože zaneprázdnění profesní prací, ale přemýšlení. Toto období ukončil HOforTT dotazem, co je třeba dotáhnout do konce nejdřív a jestli mám něco nového k háku a šroubovce. No a tak jsem mu začal psát mail, kde jsem podrobně popsal dva háky a samostatnou spojku. Na konci mailu, těsně před odesláním, mi to cvaklo – uvědomil jsem si, že ocel je pevná a ustojí i sunutí soupravy. Že modulové normy mají stanovené minimální poloměry, dost veliké. Že ale nemám odpružené nárazníky, že modely 2. epochy nemají moc místa na závaží, atd. atd… Ale že to vše je možné dát dohromady a udělat funkční hák se zavěšenou pevnou šroubovkou, která by mohla překlenout všechna úskalí, která se mi honila hlavou. Poslal jsem mu předělaný návrh, do tří dnů to HOforTT vyprojektoval, ve stejné lhůtě udělali v Malé železnici návrh a prototypy šachty pro upevnění, do dvou dalších dnů bylo vše vyrobeno a následně odesláno k nám do usTTi.cz.
Kéž bych tak rychle uměl zajistit popisy na vozy….!
Idea produktu spočívá v tom, že ocel eliminuje svojí pevností požadavky na pružné nárazníky a pružně upevněný hák, protože pevná šroubovka přenese i sílu při sunutí soupravy a udrží dostatečnou mezeru mezi nárazníky. Vhodně tvarovaný hák zajistí, že při změně směru pohybu nedojde k rozpojení soupravy a při dodržení „zababovské“ modulové normy, zejména parametru minimálního poloměru oblouků, bude moci být vzdálenost mezi nárazníky max. do 1,5 mm. (Již nyní se ukazuje, že to může být méně u krátkých vozů). Problém tvoří nárazníky, které jsou dodávány v délce 4,5 až 6 mm. To se ale vyřeší délkou předsunutí háku právě v závislosti na délce nárazníků použitých na modelu a délce a rozvoru vozu. K tomu v období testů zpracujeme tabulku. Upnutí háku na vůz je prostřednictvím šachty s pružinkou. Zatím. Nnevylučují jiná řešení. Ono v podstatě, jakmile bude vše otestováno, tak bude stačit hák prostrčit otvorem v čelníku a z druhé strany zakápnout vteřinovým lepidlem. Rozhodně ale jsem nechtěl jít cestou, že se hák uchytí k čelníku. Při vykolejení vozů a převrácení mimo trať by mohlo dojít k utržení háku i s čelníkem, zejména u vozů postavených modeláři z některých stavebnic. Hák musí být uchycen pevně. Šroubovka při správném umístění háku v rovině středů nárazníků u nespřaženého vozu visí dolů až do hloubky 1 mm nad temeno kolejnice. Tento parametr bude potřeba provozně otestovat z hlediska možného zadrhování o cokoliv, co se může mezi kolejnicemi vyskytovat. Kvůli průměrné délce nárazníků cca 5 až 5,5 mm (nepočítám oba krajní extrémy 4,5 resp. 6 mm) by bylo dobré, kdyby šroubovka mohla viset až do hloubky 0,5 mm nad temeno kolejnice. Modulové normy říkají, že by to tak mohlo být.
Prototyp háku a šroubovky je na světě. Mám rozpracovánu soupravu vozů St a soupravu Rybáků, takže je možné po do-vyrobení dalších háků a šroubovek začít s testováním. Přitom se potvrdí nebo opraví volba tvaru háku, zjistí se vlastnosti při sunutí a bude třeba zjistit, jak se hák a šroubovka bude chovat na vozech různé délky. Bude nutné zjistit míru předsazení háku před čelník v závislosti na různých parametrech vozů. Zkoušky by měly proběhnout i s vozy Nsk od SDV model nebo s delšími vozy 2. epochy s krátkým rozvorem a tedy s delšími převislými plochami nad rámec rozvoru (např, Zdv s lomenou střechou a brzdařskou budkou). Od kolegů modelářů znalých různých materiálů bylo naznačeno, že ocelová šroubovka sílu při sunutí i delší soupravy ustojí, vznikla ale obava, že budeme zápasit s rozpojováním souprav na výhybkách (tj. na „hrbatých“ místech). Nicméně naše dva vozy se při průjezdu výhybek položeného kolejiva na modulech Hory sv. Šebestiána nerozpojily, a to hlavně tedy díky tomu, že při vedení vozu rukou a mírném tlaku na něj při průjezdu ručně dělanými výhybkami z dílny Karla (KK-koleje) nelze cítit žádný ráz, styčná plocha kola vozidla pořád jede po nějakém temeni kolejnice a žádné rázy nevznikají, neboť nejsou žádné „hrboly“. Klobouk dolů před jeho prací… Rukou jsem zkoušel „cukavý“ pohyb vozů po koleji a k rozpojení nedošlo. Tak jsem zvědav, jak se to bude ukazovat dále.
Část testů se bude muset odehrát u jiných kolegů modelářů, protože u nás v klubu máme k dispozici pouze rozestavěné moduly s poloměry oblouku 2800 mm a více a s geometrií výhybek odpovídající skutečnosti, nebo domácí kolejiště jednoho kolegy, který má zase geometrii kolejiva TILLIG s malými poloměry. Rádi tedy navštívíme kolegy z nějakého jiného klubu, kteří budou někdy při svém malém víkendovém klubovém ježdění takové věci nakloněni a přizvou nás k radosti všech.
Nejen doufám, ale i předpokládám, že se konstrukce osvědčí. Podle mého rozhodne délka předsunutí háku před čelník pro nejdelší vozy, protože krajní mez pro prodloužení šroubovky oproti prototypům je 1 mm, osobně bych ale volil maximálně 0,7 mm, tj. do 0,3 mm nad temeno kolejnice při spuštěné poloze.
Postupně budeme zveřejňovat další podklady a zkušenosti. Více fotografií je k nahlédnutí zde: https://www.zonerama.com/ustti/Album/4513185
Vlákno na fóru zde : http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=4&t=11503
[gs-fb-comments]