Pro naše nepravidelné několikadenní pracovní setkávání, v naší modelárně na základní škole v Povrlech, se vžil název „Modelářský víkend“. Rozhodli jsme se, že na našich stránkách založíme novou rubriku se stejným názvem. Budeme v něm po každém takovém setkání informovat o tom, co se událo. A že byl prodloužený listopadový víkend opravdu nabitý vám dokáže následující článek.
Tentokrát se nejednalo „jen“ o modelářský víkend, ale o prodloužený modelářský víkend. Státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii jsme věnovali nejen práci na našich kolejištích, ale symbolicky jsme jej i uctili – kotlem guláše od Fardyho, písněmi od M. Kubišové a radostí z toho, že dnes vůbec můžeme dělat to, co děláme s nadšením, energií a láskou.
Ale pojďme se již podívat na to, co všechno se událo a kam jsme se za tu dobu posunuli.
První návštěvou nás obdaroval pan Marcel Zelenka z nedalekého Chomutova. V minulosti nám poslal pro nás velmi vzácné fotografie ze 60. let z Hory sv. Šebestiána. Proběhla diskuze ohledně obsahu fotek. Nová zjištění zapracujeme do naší dokumentace k modulovce, která je již ke stažení na našich stránkách.
O den později nám pan Divíšek z Plzně přivezl stavebnice prvních traťových modulů. Celkem dvanáct kusů táhlých oblouků tvoří dva kilometry tratě. V našem měřítku se jedná přibližně o 15 metrů, ze kterých lze vytvořit trajektorii typu „had“ nebo obyčejnou kružnici o poloměru dvou a půl metru. Ihned po odjezdu jsme si oblouky v různých kombinacích skládali jako malé děti v naší tělocvičně 🙂
Dokončili jsme práce na příhradové konstrukci mostních polí. Obě dvě pole jsme nastříkali sprejem (nejdříve základovkou, pak tmavě šedou a hnědou). Airbrush pro tento typ základního postřiku není vhodný, ale použijeme jej později pro patinaci. Konstrukce dostala nový „looking“ a „hmating“. Když si celou konstrukci vezmeme do ruky, již nepůsobí jako kus splácaného plastu, ale jako opravdová ocelová konstrukce. Každá dokončená fáze tvorby mostu nás těší. Další práce zaměřujeme na uchycení polí k opěrám a zasazení na modul tak, aby odolával všem nebezpečím při jeho převozu.
Rekord padl i v rychlosti pokládky kolejí na Hoře sv. Šebestiána. Necelé dva metry kolejiva bylo položeno během tří nocí. Přechodové Cu pražce, které jsme si museli vyrobit, máme do zásoby pro další traťové moduly. Následující schéma napoví, v jaké fázi pokládky se nacházíme.
Nabrali jsme zkušenosti s odléváním zdí ze sádry pomocí silikonových forem. Vše jde hezky od ruky a zdivo zdá se býti pevné, kvalitní a bílé. Vypadá to, že budeme mít opravdu krásný kamenný obloukový most ala novinský viadukt. Zdivo (a skály) samozřejmě bude mít široké využití na celé ploše kolejiště, např. u tunelových portálů.
A jsme u dalšího rekordu. O víkendu se nám podařilo pokročit mílovým krokem v realizaci desítek vagonů z dílen Fardyho vagonky. Byly započaty práce na 5 „rybácích“, airbrushem byla nanesena barva k 50 pojezdům k uhlákům a kolem 30 skříní, jednoho služebního vozu a jednoho pojezdu k vozu plošinovému. Tříhodinové nanášení barvy jsme ještě nikdy neabsolvovali. Byla to fuška, ale zvládli jsme to.
Zdenda usilovně celý víkend pracoval na kolejišti H0. Započal práce na elektrice, výměně a ukotvení kabelů. Pro spokojenost Zdendy jsme museli občas přeladit na country. Až se ale dozví, že Vlasta přebudoval skoro celé nádraží Muchovo, country už bude naladěno asi navždy 🙂 Nádraží to bude ale krásné!
A na závěr jedna fotka testovacího modulu, na kterém jsme si odzkoušeli různé formy tapetování. Modul je tedy kompletně vytapetován a připraven na další fázi zkoušení posypů, zatravňování a vůbec poslouží jako podklad pro realizaci krajinkářské normy pro naší modulovku.
Víkend to byl opravdu vypečený! Příště dělám guláš já 🙂 Další fotky jsou rozházeny do našich fotogalerií.